Historie brněnského Velodromu sahá až do roku 1889, kdy byla na místě dnešního pozemku zřízena hliněná dráha zvaná Bauerák (pojmenovaná po svém zakladateli Viktoru Bauerovi). To činí brněnský Velodrom nejstarší dosud fungující stavbu svého druhu na světě. Starší dodnes dochovanou stavbu bychom nalezli jen v anglickém Brightonu, ta však nenese charakter velodromu, jelikož jde o travnatou cyklistickou dráhu. Současná podoba Velodromu vychází z let 1967-1969 kdy byla pro potřeby Mistrovství světa v dráhové cyklistice 1969 upravena klopená betonová cyklistická dráha z počátku 50. let 20. století a opatřena tribunou, částečným zastřešením, zázemím pro sportovce i diváky závodních utkání (provozní budova s šatnami, tělocvična, sauna, kavárna, pokladny) a vesničkou s ubytovací kapacitou. Tato stavba byla vybudována v tzv. akci Z (samosprávou řízená svépomocná výstavba veřejných budov), na které se dobrovolně podíleli členové tělovýchovné jednoty Favorit a pracovníci brněnského výstaviště.
Podoba brněnského Velodromu z 60. let 20. století typologicky vychází z Velodromu Vigorelli v Miláně a patrně ovlivnila podobu Velodromu v Lipsku. Velodromy v Miláně a Lipsku jsou oproti brněnskému Velodromu památkově chráněny a v posledním desetiletí prošly modernizací. Přestože se na brněnském Velodromu s unikátní historií stále jezdí mezinárodní závody v dráhové cyklistice a stále plní svou funkci, v posledních letech je diskutován návrh na jeho demolici a následné přesunutí do jiné městské části.
ŠB
