Maximální počet osob na prohlídku: 20
Délka prohlídky: 45 minut
Poznámka:
Prohlídka na Farmě Ráječek má 2 okruhy:
Jako bonus mohou návštěvníci v den prohlídky navštívit bistro a farmářskou prodejnu.
Ráječek 2
Místo srazu: před historickou budovou vysílače
Toalety
Vhodné pro děti
Možno fotografovat
Parkování
Hydroponické pěstování jahod
Jahody pěstujeme jako rajčata hydroponicky. To znamená, že pro jejich pěstování potřebujeme o 80 % míň vody oproti polnímu pěstování. Veškerá voda a živiny (myšleno hnojiva, ale chtěl bych tomu říkat živiny), co rostlina nepříjme jsou recyklovány v uzavřeném systému. Uzavřenost tohoto systému nám umožňuje šetřit těmito vstupy a zároveň v rámci udržitelnosti máme nad tímto procesem veškerou kontrolu např. nemůže dojít k úniku vstupů do okolního prostředí.
Jako v životě, ani u jahod nefunguje úplný kompromis. Nemůžeme mít jahody, které dosahují obřích rozměrů, jsou sytě červené, lahodné na jazyku a k tomu nám vydrží minimálně týden na kuchyňské lince. Při výběru odrůdy jsme se zaměřili především na její chuť. Jahody sklízíme až v jejich plné zralosti, jen tak budou mít co nejvíce chuti ze slunce. Dalším aspektem, který se podepisuje na chuti a čerstvosti jahod je výhoda naší lokálnosti. K zákazníkovi to máme blízko, takže máme jistotu, že se jahody po cestě nezkazí.
Jako každý zemědělec v České republice, i my se potýkáme s problémy jako jsou choroby a škůdci. Díky tomu, že jahody pěstujeme v krytých plochách našeho fóliovníku, můžeme použít biologickou ochranu, která chrání rostliny na přírodních principech. Pro boj proti škůdcům nasazujeme hmyzí predátory, kteří se živí škůdci jahod. Proti plísním se bráníme pomocí vytvoření ideálního klimatu pro rostliny, nikoliv pro choroby.
Vysílací stanice v Komárově u Brna
Období 1921 - 1938
Historie tohoto objektu se začala psát v listopadu 1921. Ministr pošt a telegrafů Antonín Srba a prelát Dr. Josef Pospíšil zastupující Dómskou kapitulu v Brně, podepsali „Trhovou smlouvu“ o prodeji pozemků. Tehdy ujednaná kupní cena pozemků činila 3 koruny a 60 haléřů za jeden metr čtvereční. Již 18.1.1922 byl zahájen telegrafní provoz s Římem z provizorní dřevěné boudy. V roce 1922 započala výstavba budovy Vysílací stanice v Komárově u Brna a stala se tak prvním objektem budovaným výhradně pro radiokomunikační využití v prvorepublikovém Československu. Dne 10. května 1924 bylo zahájeno pokusné rozhlasové vysílání přímo z budovy vysílače. Tehdy se ještě střídal provoz telegrafní a rozhlasový. Pravidelný rozhlasový program ze studia v Zemském domě v Brně si mohli posluchači naladit od 1. září 1924. Časopis Radioamatér o této mimořádné události tehdy referoval následovně:
„V posledních dnech dočkali jsme se na Moravě své vlastní pravé vysílací stanice. Nová vysílací stanice brněnská je původu anglického, firmy Marconi Wireless Telephon Co. v Londýně. Stanice brněnská je rozdělena na vlastní vysílací stanici, která umístěna jest mimo Brno a na studio neboli ateliér na Nové ulici č. 18 v Brně. Ve studiu umístěn je pouze mikrofon a signální telefon, spojující studio 5 km dlouhou telefonní linkou s vysílací stanicí v Komárově. Ta umístěna jest jižně od Brna na závodišti tzv. Ráječku u Komárova. Stožáry jsou železné, 75 m vysoké, na nichž umístěny jsou dvě antény…….“
V roce 1930 byla přistavěna nová budova vysílacího sálu, strojovny a chladícího zařízení. Technologie vysílacího zařízení byla vyměněna za modernější a výkonnější, do provozu byla uvedena v roce 1931. Do konce roku 1938 bylo vysílací zařízení postupně modernizováno.
Období 2. Světové války 1939 - 1945
Na začátku okupace 15. března 1939 vysílač obsadila německá armáda. Po celou dobu války vysílací stanice nesloužila veřejnému rozhlasovému vysílání. Německá armáda zde provozovala 500 W vysílač Luftschutzsender pro účely okupační armády. U vjezdu do areálu vysílače německá armáda vybudovala objekt pro ubytování vojenské strážní jednotky. Tato budova je využívána dodnes a po drobných opravách je stále v dobrém technickém stavu. Na konci války 19. dubna 1945 byly zničeny vysílače a stožáry podminovány a odpáleny destrukčními oddíly ustupující hitlerovské armády. Od května do prosince roku 1945 proběhla oprava zařízení a vysílání bylo obnoveno již o Vánocích 1945.
Období komunistického totalitního režimu 1948 - 1989
V období 1947 až 1960 byly instalovány dlouhovlnné vysílače zajišťující provoz tuřanského letiště. V roce 1957 byly v areálu vysílače a na sousedním poli postaveny další vysílače pro tzv. „speciální provoz“. Toto tajemné označení ve skutečnosti znamenalo rušení signálu zahraničních rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Rušička byla v provozu až do roku 1989, následovně po pádu komunistického režimu bylo zařízení demontováno.
Období po roce 1989 a současnost
Po roce 1989 vysílač pracoval na středovlnných a krátkovlnných frekvencích a šířil signál především regionálních stanic Českého rozhlasu – Radiožurnál, Regina, Praha, Radio Echo.
Poslední modernizací prošel Vysílač Brno Komárov v roce 2000. Dva původní 75 metrové stožáry byly demontovány a postaven byl jeden nový 90 m vysoký stožár. Nová technologie vysílání pracovala v automatickém režimu a byla obsluhována dálkově pracovníkem z vysílače Kojál. Po této nákladné rekonstrukci byl z vysílače na středních a krátkých vlnách šířen signál stanic ČRo6 a Radio Country.
Po útlumu vysílání v pásmu středních vln byly vysílače definitivně vypnuty 30. 4. 2004. České radiokomunikace se rozhodly 4 hektarový areál včetně budov nabídnout k prodeji.
V roce 2013 areál od Českých radiokomunikací odkoupili manželé Iveta a Josef Sklenářovi. V současnosti je využíván jako zázemí pro zemědělský provoz farmy Ráječek, farmářskou prodejnu a bistro.
Jahody jsou pěstované tak jako rajčata hydroponicky. To znamená, že pro jejich pěstování je potřeba o 80 % míň vody oproti polnímu pěstování. Veškerá voda a živiny (myšleno hnojiva, ale jsou to vlastně živiny), co rostlina nepřijme, jsou recyklovány v uzavřeném systému. Díky tomu se zásadně šetří a zároveň látky neunikají do okolního prostředí = udržitelnost.
Tak jako v životě, ani u jahod nefunguje úplný kompromis. Nemůžeme mít jahody, které dosahují obřích rozměrů velké a sytě červené, zároveň chuťový zážitek na jazyku a k tomu vydrží minimálně týden na kuchyňské lince. Odrůdy jsou vybrány se zaměřením především na chuť. To si lze dovolit, kvůli lokálnosti - máme to kousek k zákazníkovi, po cestě se tedy nezkazí.
Tak jako každý zemědělec se i zde potýkáme s problémy, jako jsou choroby a škůdci. Díky tomu, že jahody jsou pěstovány v krytých plochách fóliovníku lze použít biologickou ochranu, která chrání rostliny na přírodních principech, kdy jsou nasazeni hmyzí predátoři, kteří se živí škůdci jahod. Proti plísním je obrana pomocí vytvoření ideálního klimatu pro rostliny, nikoliv pro choroby. Plody se sklízí až v plné zralosti, tak aby měly co nejvíce chuti ze slunce.
BM
Pro načtení interaktivní mapy prosím klikněte do oblasti mapy.
Pro načtení interaktivní mapy prosím klikněte do oblasti mapy.