Český rozhlas Brno

Budova Českého rozhlasu Brno představuje jednu z nejvýraznějších realizací známého brněnského architekta Ernsta Wiesnera.

Stavba, která svým puristickým pojetím předznamenává nástup funkcionalismu na Moravě, byla mezi lety 1923-25 vystavěna jako reprezentativní administrativní budova České banky Union. Přízemí bylo využito pro monumentální reprezentativní halu s přepážkami obloženou mramorem, v suterénu se nacházel archiv a trezory. V jednotlivých patrech vznikly různě velké kanceláře pro úředníky. Komplikovaný provoz vertikálně zajišťoval výtah a několik schodišť, z nichž vyniká svým oblým tvarem a elegantní křivkou zábradlí schodiště umístěné napravo od vstupního vestibulu. Přísun světla zajišťoval střešní světlík vedoucí až do druhého nadzemního patra stavby. Po druhé světové válce, roku 1949, ji do svého užívání získal Československý rozhlas (dnes Český rozhlas), jež v ní sídlí doposud. Interiéry si značně upravil pro vlastní potřeby. Ve vstupních prostorách byly instalovány nízké podhledy, původní hala s přepážkami a železobetonovými pilíři byla rozdělena na jednotlivá nahrávací studia. Na místě se tak dnes propojují dva světy – noblesa meziválečné architektury a moderní rozhlasové pracoviště. 

Šestipatrová budova, jejíž půdorys je tvořen dvěma kolmými křídly, svou zadní částí navazuje na budovu Moravské zemské životní pojišťovny. Průčelí budovy působí jednoduchým čistým dojmem. Symetričnost fasády tvořená hlubokým ostěním hlavního vstupu a osou trojitých oken narušuje odstupňované poslední patro se střešní zahradou. Použití železobetonového skeletu umožnilo značnou variabilitu dispozice. 

Objekt prošel mezi lety 2017-21 ve třech fázích kompletní rekonstrukcí podle návrhu architekta Miloše Klementa. Původní charakter v ní byl mimo jiné navrácen unikátním schodištím a prostorám dřívějšího bankovního přepážkového provozu. Součástí stavby je také střecha s pobytovou terasou, která byla součástí stavby již v meziválečném období, a která dodnes nabízí výjimečný pohled na město a jeho okolí.