Tělocvična Pod Hradem, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity

Novogotickou budovu tělocvičny Pod Hradem si nechal postavit Brünner Turnverein - Brněnský německý tělovýchovný spolek.

Stavba spolku Turnverein z roku 1868 navazuje na Červený kostel a severoněmeckou architekturu režného cihlového zdiva. Úspěšně kombinuje základní červené cihly s ornamenty cihel černých. Novogotické pojetí bylo v druhé polovině 19. století formou projevu národní identity a odlišení německy a česky mluvicích komunit. Plány budovy vytvořil architekt August Prokop a stavbu realizoval tehdy nejvýznamnější brněnský stavitel Josef Arnold. Na konci září roku 1877 zničil budovu tělocvičny rozsáhlý požár a tak začala její nová výstavba, která byla totožná s tou prvotní. Tvarosloví stavby ve stylu severoněmecké neogotiky vychází z architektury severoněmeckých hanzovních měst. 

Vzniklo tak dodnes dochované unikátní řešení s galerií obíhající celý sál. Další dostavba areálu se uskutečnila v roce 1896. Po roce 1945 se na dvoře tělocvičny veřejně popravovali němečtí nacisté a kolaboranti, jako reakce na zkušenosti z Kounicových kolejí. Od 50. let tělocvična slouží současné Masarykově univerzitě a tvoří Centrum univerzitního sportu.

Budova zaujme výraznými stupňovitými štíty, nikami, naznačující v lomeném oblouku okna, nesoucí malířskou výzdobu. V interiéru pak zaujme dvouramenné složené schodiště, se síťovou klenbou. Hlavní sál zabírá více než polovinu budovy a sahá až do vysokého krovu, který zůstává odhalen. První dojem tak navozuje dojem obráceného kýlu lodi, či chrámového prostoru. Kromě cvičebních nástrojů byl prostor i bohatě malířsky zdoben, protože sloužil až do výstavby Německého domu na Moravském náměstí ke spolkovým německým akcím. Dominantním prvkem interiéru je dřevěný trámový a kazetový strop se soustruženými šikmými vzpěrami.

Rekonstruovaný vestibul dnes umožňuje studentům Masarykovy univerzity vstup na hodiny. Tělocvična je od 23. března 1964 kulturní památkou.