Budova Právnické fakulty Masarykovy univerzity je výjimečnou stavbou oscilující mezi monumentálním neoklasicismem a modernou, s mnohovrstevnatou historickou stopou a je jedinou realizací z prvorepublikového komplexu Akademického náměstí v Brně.
Budova Právnické fakulty na ulici Veveří vznikla jako předvoj plánovaného rozsáhlejšího univerzitního komplexu – kampusu. Slavnostního položení základního kamene budovy i celého univerzitního komplexu 9. června 1928 se zúčastnila řada osobností té doby včetně místopředsedy vlády Jana Šrámka, ministrů Jana Černého a Karla Engliše a prezidenta republiky T. G. Masaryka. Do speciálního pouzdra byly vloženy slavnostní listiny podepsané Masarykem a 11 kamenů měst a míst.
V budově se od jejího vzniku a otevření v roce 1932 nacházela postupně právnická fakulta, sídlo gestapa (1939-1945), opět právnická fakulta (od roku 1945 až do zrušení stranickými a státními orgány v roce 1950) a Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše (od 1945 společně s právnickou fakultou), od roku 1951 Vojenská technická akademie Antonína Zápotockého (později VAAZ). Začátkem 90. let se do budovy vrátila opět právnická fakulta.
Zamýšlený komplex navrhl architekt Alois Dryák v roce 1925. Realizována byla jen budova právnické fakulty. Stavitelem byl Antonín Müller z Brna. Stylové pojetí fasády spojuje klasicizující monumentální tendence s purismem a je typické pro pozdní fázi architektonické tvorby Aloise Dryáka, který patřil ke generaci školené ještě v intencích historismu a secese. Důraz na okázalou velkolepost je patrný v symetrickém pojetí vertikálně členěné fasády obložené travertinem a cihlami i v reprezentativních přízemních prostorách. Ty tvoří vstupní hala s proskleným stropem a slavnostní aula zdobená vitrážemi Františka Kysely a monumentálním obrazem Antonína Procházky Prometheus přinášející lidstvu oheň.
Při velké rekonstrukci v letech 2013–15 byl objeven základní kámen z roku 1928, který je v knihovně vystaven spolu s faksimiliemi listin, které v něm byly nalezeny. Novinkou byla instalace světelného biodynamického stropu ve studovně, jehož řídicí program simuluje přirozené denní světlo a vytváří tak iluzi kontaktu s venkovním světem.
