Centrum Kociánka

Komplexní oblast Centra Kociánka, postupně budované od klasicistního zámečku, přes funkcionalistickou stavbu Oskara Pořísky, až po novodobý soubor staveb rozšiřující kapacitu tohoto areálu společně s rozlehlou zahradou, bazénem, tělocvičnou a dalšími objekty.

Vznik ústavu Centra Kociánka náleží k roku 1919, kdy na popud Dr. Alice Masarykové přešel objekt klasicistního zámku s rozsáhlým anglickým parkem Moravské agrární a průmyslové banky do majetku soukromého Zemského spolku pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě, jež pečoval o tělesně postižené děti a dospělé. Účelem spolku bylo poskytovat osobám péči a léčení jejich tělesných vad s individuálním, všeobecným i odborným vzděláním a výchovou pro vhodné povolání, jež by jim zajistilo samostatnost v životě. Koncem roku 1923 byla zahájena stavba nové budovy pro byty učitelů, mistrů a současně nocleháren chovanců a o dva roky později výstavba dvouposchoďové nemocnice dnešního pavilonu C zdravotnického úseku. V roce 1928 byl schválen rozsáhlý plán na výstavbu zahrnující několik pavilonů, internátů, škol a pomocných budov, ústavní zahradnictví a hospodářství a byla postavena první část budovy s dílnami sloužící řemeslné výrobě chovanců. V dalších letech byla postavena hlavní část budovy pro cvičné dílny pavilon G, kuchyně, prádelna, venkovní bazén a roku 1932 funkcionalistická budova dnešního pavilonu B Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež podle architekta Oskara Pořísky. Poslední stavbou před druhou světovou válkou byly pavilony D, E a F, jež sloužily jako škola s krytou tělocvičnou a internátem pro tělesně postižené žáky a dodnes slouží jako základní a mateřská škola Kociánka.

Další plánované stavby jako Rooseveltova nemocnice, ústavní nemocnice pro léčbu dětí postižených obrnou zhatily tehdejší Gottwaldovy závody, dnešních Královopolských strojíren. V roce 1954 v tehdejším nazývaném Dětském ústavu pro tělesně vadné, byla zřízena učňovská škola jako základní odborná škola pro mládež vyžadující speciální péči. V ústavním parku se nachází mimo jiné i několik soch a bust, kde se při padesátých oslavách existence ústavu odhalila busta prvního ředitele Jana Chlupa. V roce 1980 byla v ústavu realizována psychologická a psychoterapeutická péče, zřízeno střední odborné učiliště s osmi nově koncipovanými učebními obory a byl otevřen první ročník střední ekonomické školy pro tělesně postiženou a zdravotně oslabenou mládež. Koncem 80. let 20. století byl vybudován další pavilon T mezi pavilony B a G, jakožto samostatná tělocvična a Sportovním klubem Kociánka.

Ke zlepšování a změně ústavu dochází roku 2013 samotným projektem Transformace sociálních služeb, jehož novým názvem se stává Centrum Kociánka jakožto státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věd. Ve stejném roce se dokončuje také rekonstrukce bývalého klasicistního zámku s byty chráněného bydlení, prostory pro mateřskou školu Kociánka a dva výukové sály. Centrum Kociánka nacházející se v městské části Královo Pole se prostřednictvím moderního pojetí odborných sociálních a zdravotních služeb zaměřuje na ucelenou rehabilitaci dětí i dospělých se zdravotním postižením, a to v podpoře ve vzdělávání, zapojení do společnosti a komplexní zdravotnickou péčí.