VUT, Fakulta informačních technologií

Areál bývalého kartuziánského kláštera v brněnském Králově Poli vznikl roku 1375, kdy moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší bratr císaře Karla IV., vydal zakládací listinu kláštera Cella Trinitatis. Součástí komplexu se stal také poblíž stojící kostel Nejsvětější Trojice. Klášter byl založen pro převora a dvanáct mnichů kartuziánského řádu, jejichž život se vyznačoval přísnou samotou a kontemplací. Tomu odpovídalo i uspořádání areálu – jednotlivé mnišské cely měly vlastní zahrádky a byly navrženy tak, aby omezovaly kontakt řeholníků. Klášter byl dokončen poměrně rychle, již k roku 1387 se v pramenech hovoří o hotovém díle.

V průběhu staletí byl komplex opakovaně poznamenán válečnými událostmi – za husitských válek, konfliktu s uherským panovníkem Matyášem Korvínem i během třicetileté války, kdy roku 1645 krátce sloužil jako hlavní stan švédské armády při obléhání Brna. V 18. století prošel areál barokní přestavbou, avšak záhy, roku 1782, byl v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen a přeměněn na kasárna. Paradoxně právě vojenské využití komplexu přispělo k zachování historické podoby areálu, který dnes představuje jedinečný doklad středověké kartuziánské architektury u nás. Areál po druhé světové válce chátral a bylo jen dobře, že jej v roce 1964 předala ČSLA Vysokému učení technickému. Následovaly stavební úpravy a související archeologicko-historický průzkum, na němž se podílel např. prof. Jan Bukovský ze Fakulty stavební VUT. Nový život vdechla areálu však až přestavba zahájená na počátku 21. století podle návrhu architektů Aleše Buriana, Gustava Křivinky a Vladislava Vrány. A to už je současnost dnešní Fakulty informačních technologií, která provozně využívá původní historické i nově přistavěné objekty. Ústavy i seminární a výukové místnosti jsou situovány v obou částech, v historickém areálu se pak nachází děkanát, knihovna a novostavba poslucháren, do nových objektů pak byly umístěny především počítačové laboratoře a podzemní garáže. Historická a soudobá část komplexu je propojena nadzemní lávkou v úrovni 1 prvního patra.

Rekonstrukce komplexu z let 2004-2007 získala ocenění Stavba Jihomoravského kraje 2009 a pro své architektonické pojetí je výrazným příkladem dobré praxe v oblasti konverzí historických staveb do podoby moderních veřejných budov.