Velká synagoga

Velká synagoga byla největší židovskou svatyní ve městě Brně a nacházela se na nároží dnešních ulic Spálená a Přízova v brněnské čtvrti Trnitá. Tato reprezentativní budova v historizujícím neorománském slohu sloužila jako klíčové centrum náboženského a společenského života místní židovské komunity.

Stavba synagogy byla přímým důsledkem židovské emancipace po revolučním roce 1848, kdy Židé v rakouské monarchii získali občanská práva a mohli se začít volně usazovat ve městech. Prozatímním výborem náboženského spolku byl projekt stavby zadán významným vídeňským architektům Johannu Juliu Romanovi von Ringe a Augustu Schwendenweinovi von Lanauberg, kteří se podíleli i na podobě vídeňské Ringstrasse. Samotnou výstavbu pak realizovala brněnská firma Antona Onderky mezi lety 1853 a 1855. Původní záměr počítal s volně stojící budovou, ta však byla postupně upravována a rozšiřována, aby vyhovovala rostoucí židovské populaci v Brně.

Jednalo se o volně stojící třípodlažní budovu na pravidelném obdélníkovém půdorysu (původně 27 × 22 m). Fasáda dekorovaná bohatými neorománskými a maursko-byzantskými prvky nesla výrazný štít, na jehož vrcholu se nacházel výjev Mojžíšových desek s Desaterem. Vstup z východní strany vedl přes předsíň do hlavního modlitebního prostoru. Zajímavostí je, že synagoga patřila spolu s městským divadlem k prvním elektricky osvětleným veřejným stavbám v Brně. V roce 1866 byla podle projektu architekta Ludwiga Tischlera přistavěna východní část, která zvětšila užitnou plochu z 359 na 496 m² a ještě více podtrhla majestátnost celého chrámu. Jedinou dochovanou částí vybavení jsou původní varhany, které jsou dnes umístěny v kostele v Babicích nad Svitavou.

Tragický zlom nastal v noci ze 16. na 17. března 1939, kdy byla synagoga vypálena nacisty a následně zcela srovnána se zemí. Při požáru dohlížely oddíly SS, aby nebyl hašen, a trosky museli odklízet sami brněnští Židé. Židovská obec byla později nucena pozemek prodat. Přestože se po válce město zavázalo k vybudování památníku, místo zůstalo až do současnosti nezastavěné a připomíná jej pouze reliéf na sousedním domě.

V lednu 2026 bylo podepsáno memorandum mezi Jihomoravským krajem, Židovskou obcí Brno a dalšími institucemi o trvalém připomenutí Velké synagogy. V březnu 2026, u příležitosti výročí jejího vypálení, byl zahájen rozsáhlý archeologický průzkum, jehož cílem je odhalit dochované základy stavby. Nalezené předměty budou vystaveny ve vile Löw-Beer. Plány pro rok 2026 zahrnují také instalaci poeziomatu s nahrávkami o historii místa a konání kulturního festivalu ŠTETL FEST v srpnu 2026 přímo na pozemku, kde synagoga stávala.