Brněnské výstaviště vzniklo v roce 1928 pro Výstavu soudobé kultury. Město Brno se ve dvacátých letech dynamicky rozvíjelo a výstavba nového moderního výstaviště byla jedním z vrcholů jeho tehdejší stavební produkce a kultury. Progresivní moderní architektuře nového stálého výstavního areálu se dostalo všeobecného pozitivního přijetí, v odborných kruzích i u široké veřejnosti. Dvě nejvýznamnější výstavní haly z tohoto období, Obchodně-průmyslový palác se vstupní rotundou (dnes pavilon A) navržený Josefem Kalousem a pavilon Brněnských vzorkových trhů s prosklenou vyhlídkovou věží (dnes pavilon G) architekta Bohumíra Čermáka slouží pro pořádání výstav a veletrhů dodnes. Kromě výstavních hal byly součástí výstaviště i další stavby, z nichž stojí za zmínku především funkcionalistické kino s kavárnou, sloužící také jako divadlo, které pro Výstavu soudobé kultury navrhl Emil Králík. V duchu dobového zájmu o otázky bydlení byly na výstavišti jako exponát prezentovaný také vzorový rodinný dům (Oldřich Starý) a vzorový nájemní dům Svazu československého díla (Josef Havlíček). Jako vzorový dům obchodníka s uměním byl navržený i pavilon Uměleckoprůmyslové školy, jehož autorem byl Pavel Janák. Šťastným řízením osudu uniklo výstaviště vážnějšímu poškození během druhé světové války a řada těchto původních pavilonů a budov se zachovala dodnes.
Díky své výhodné centrální poloze v rámci státu a také proto, že disponovalo výstavními halami s dostatečnou kapacitou, bylo v padesátých letech brněnské výstaviště zvoleno za místo konání strojírenských výstav a mezinárodních veletrhů a stalo se pak na dlouhá desetiletí výkladní skříní československého průmyslu. Pavilony, které byly přistavěné pro veletrhy koncem padesátých let, přinesly nová unikátní konstrukční řešení a obohatily výstaviště i po výtvarné stránce. To platí především pro pavilony C a Z s velkorozponovými kupolemi navrženými Ferdinandem Ledererem. Velkorysá prostorová koncepce umožnila i další rozvoj výstaviště v devadesátých letech, kdy postupně vyrostly nové moderní ocelové haly V, F a P v západní části areálu.
Historické pavilony a stavby dochované na brněnském výstavišti jsou vynikajícími ukázkami dobové architektonické produkce a v souhrnu představují průřez stavebními dějinami Československa ve dvacátém století. Výstižně to vystihuje titul Stavba století, který brněnské výstaviště získalo v roce 2000 v anketě bilancující úspěchy československé architektury. Rozsahem a pestrostí dochované historické výstavní architektury je brněnský areál unikátní i v evropském měřítku.
