Průmyslovka na Sokolské byla založena v roce 1885 jako první česká průmyslová škola na území Moravy a Slezska. Budova na Sokolské ulici je v pořadí třetí budovou, ve které škola sídlí a zároveň druhou, která byla pro ni nově postavena.
První návrh této budovy pocházel od architektů Viléma Bergera a Karla Welzla, kteří byli v té době profesory na této škole a Vojtěcha Dvořáka, který byl jejím ředitelem. Ministerstvo však nechalo vypracovat nový náčrtek stavebním oddělením ministerstva vnitra (stavební rada Gruber) a pověřilo Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla, aby na základě této skici vypracovali nejprve prozatímní plány a rozpočty, a po jejich schválení i plány detailní. Za zmínku jistě stojí na dnešní poměry neuvěřitelná rychlost stavby nové budovy školy, která trvala pouhých 14 měsíců. Zahájena byla 1. května 1900 a dokončena v červenci 1901.
Dvoupatrová budova je koncipována jako trojkřídlá stavba, jejíž monumentální hlavní průčelí o délce 143 metrů zaujímá celou frontu tehdejší Lichtenauerovy (dnes Sokolské) ulice. Její křídla vymezená nárožními rizality hledí do dalších dvou ulic, Kounicovy a Veveří. Dominantu budovy tvoří osová vstupní část s dvojicí sdružených iónských polosloupů, která je vymezena dvěma věžovitými útvary. Slavnostní charakter stavby dotváří sochařská výzdoba výklenků věžic, na historii odkazují jména světových osobností vědy, techniky i architektury ve vstupní části doplněná i o plastiky významných českých osobností spojených s technikou. Interiéru budovy dominuje masivní reprezentativní schodiště ve vestibulu, ze kterého se rozbíhají do dvou stran klenuté chodby. Za povšimnutí také stojí mozaiková dlažba a decentní štuková výzdoba doplněná o technické motivy.
V budově dodnes sídlí školský ústav, který představuje nejstarší průmyslovou školu na Moravě. Kromě budovy hlavní je na pozemku školy také samostatně stojící o jedno podlaží nižší budova dílen, která byla v letech 2004-06 doplněna o přístavbu se slévárnou a uměleckým ateliérem.
