Štefánikova čtvrť poetická 2023

Na rozdíl od jiných částí Černých Polí je Štefánikova čtvrť ovlivněna socialistickou výstavbou a přítomností kasáren. Štefánikova čtvrť je rozmanitou částí Černých Polí se zajímavými příběhy a osudy.

Po sloučení přilehlých obcí v tzv. Velké Brno roku 1919 se původně nezastavěná zemědělská půda Černých Polí začala stavebně využívat mnohem intenzivněji. Nejdřív se stavěly rodinné, vilové a drobné nájemní objekty severovýchodně od centra v blízkosti brněnsko-tišnovské železniční trati. Tato odlehlá část dnešních Černých Polí se ve 20. letech zformovala v samostatnou obytnou čtvrť, pojmenovanou Štefánikova po jednom ze zakladatelů Československé republiky (dnes je takto označeno mnohem větší území původně odříznuté železnicí). Bariéra železniční tratě, která lemovala Černá Pole z východu na sever, způsobila, že se uliční síť celé této oblasti rozvíjela zcela samostatně, nezávisle na rozvržení ulic Husovic. Spojení se sousední čtvrtí umožňoval pouze jeden pěší podchod ulicí Novou, později Venhudovou, nebo v jižní části položený průjezd přes ulici Vranovskou směrem od Cejlu.

Vilová Štefánikova čtvrť vznikla ve 20. letech 20. století v severozápadním cípu katastru Husovic, od kterých byla zcela oddělena železniční tratí do Tišnova. Dráha zároveň určila tvar severního okraje čtvrti, tvořeného dnešní ulicí Sládkovou. 

Prohlídka exteriérů Štefánikovy čtvrti jako části současných Černých Polí. V rámci prohlídky se průvodci zaměří na Kubovy rodinné domky, Kranzovy vily, družstevní zástavbu, pohnutou historii Kinokavárny a chudinské osady Krchov či Farma. Prohlídka je realizována ve spolupráci se sdružením Helianthus - Institut pro kulturu a vzdělávání, z. s. a je podpořena MČ Brno-sever.