Fara a děkanství u sv. Jakuba Většího

Mimořádně hodnotná architektura farní budovy a děkanství u sv. Jakuba Většího je cenným příkladem romantismu německé neogotiky z let 1900-01.

Na přelomu 19. a 20. století byl probourán uliční tah z Velkého náměstí k parku Na kiosku, tj. z dnešního náměstí Svobody k Moravskému náměstí tak, aby bylo vidět na Německý dům, postavený v roce 1891. Zamýšlenému výhledu tehdy bránila stará svatojakubská fara z roku 1710 se zahradou, která přetínala a uzavírala Kostelní ulici, tj. dnešní Rašínovu.

Stará fara byla zbořena v roce 1899, kdy byl vypsán soutěžní projekt na faru novou. Projekt získal architekt Germano Wanderleye. Stavba dodnes zaujme zejména neogotickými fiálami a detaily, které navazují na motivy protějšího kostela. Výsledkem je hmotově i dekorativně bohatá a členitá budova, která je příkladem formálně ryzí historizující architektury, jejíž tvarosloví vychází z romantismu německé neogotiky.

Jde o rohový třípatrový dům s otevřeným nádvořím, o dvou křídlech tvaru L, která se stýkají v čelním (zaobleném) průčelí. Vnitřní dispozice domu je třítraktová: 1. trakt je obytný, 2. trakt je vstupní a schodišťový a 3. trakt je obytný s obchodním přízemím. Jihovýchodní průčelí domu (1. traktu v Jakubské ulici) je zleva šestiosé, přičemž spojenou 5. a 6. osu vyplňuje mírně předstupující rizalit s arkýřem. Fasáda je hladká, v nárožích rizalitu rustikovaná. Vyvýšený kamenný sokl budovy je v přízemí prolomen šesti uzavřenými sklepními průduchy s mříží, nad kterými se nachází šest oken se segmentovými záklenky s naznačenými klenáky. Okna jsou dřevěná, dvoudílná s jednodílnými světlíky a osazená ve špaletách na podokenních římsách. Jejich ostění rámují oblouky s výžlabky, prolamované parapetní výplně pak zubovce.