Vila Engelsmann

V roce 1932 vyrostla v ulici Hlinky soukromá vila, která svým konzervativním pojetím přímo kontrastuje s moderní architekturou výstavního areálu.

Na brněnské ulici Hlinky si v letech 1930-31 nechal známý brněnský průmyslník Felix Engelsmann postavit velkorysou vilu ve značně konzervativním pojetí. Navzdory tomu, že již o tři roky dříve vznikl v protější poloze výstavní areál s moderní, funkcionalistickou architekturou, část brněnské podnikatelské elity nadále inklinovala k historizující architektuře. Vilu Engelsmann projektoval doposud neznámý, pravděpodobně německý či rakouský architekt. Majitel vily se svojí ženou zde však mohli žít pouhých devět let. Kvůli svému židovskému původu opustili Československo den před nacistickou okupací.    

Vila Felixe Engelsmanna evokující dojem empírového zámečku s reprezentativním průčelím byla vystavěna na půdorysu ve tvaru písmene L. Uliční průčelí je rozděleno do tří hmot. Převyšující je střední hmota stavby o sedmi okenních osách, kterou umocňují jednak proporce okenních otvorů a jednak mansardové zastřešení. Dvě postranní symetrické hmoty o třech okenních osách jsou překryty sedlovou střechou. Na základě dochované stavební dokumentace můžeme vnitřní uspořádání vily rozdělit do tří funkčních celků. Hlavní vstup do objektu je umístěn ve střední části stavby, za nímž se nachází prostorný vestibul. Ve všech místnostech se dochovaly původní dřevěné parkety, zabudované skříně nebo vnitřní mechanismus k ovládání venkovních okenic.

Vilu Engelsmann zabavilo za války gestapo a využívali ji nacističtí důstojníci. Po skončení války objekt znárodnil československý stát a dlouhá desetiletí se zde nacházela administrativa První brněnské strojírny. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších vilových staveb v Brně. V současné době je objekt v soukromém vlastnictví.