Ústřední knihovna Jiřího Mahena

Bývalý Schrattenbachův palác, místo, kde pobýval Wolfgang Amadeus Mozart nebo arcivévoda Ferdinand Karel Viktor d´Este, jakožto centrální pobočka dnešní největší veřejné knihovny na Moravě.

Knihovna Jiřího Mahena, jejíž ústřední budova se nachází na Kobližné ulici v historickém centru města, má celkem 34 poboček po celém Brně a její součástí jsou také Mahenův památník v Masarykově čtvrti a IN-centrum v Kleinově paláci.

Budova Ústřední knihovny Jiřího Mahena z období vrcholného baroku vznikla v první čtvrtině 18. století přestavbou dvou starších domů podle vídeňského architekta Alexandera Christiana Oedtla, a to na přání Marie Elisabeth hraběnky Breunerové. Než se však budova dočkala své současné podoby, prošla hned několika přestavbami. Roku 1725 se stal majitelem tohoto honosného městského paláce olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Hannibal hrabě Schrattenbach, po kterém byl také pojmenován, a nechal jej následně přestavět tehdy nejvýznamnějším brněnským stavitelem Mořicem Grimmem do dnešní podoby. Roku 1847 byl Schrattenbachův palác rozšířen o přístavbu posledního půl patra. Úlohu šlechtického sídla si budova udržela až do roku 1851, kdy ji dostal do svého vlastnictví velkoobchodník Theodor Bauer, který ji začal využívat ke komerčním účelům, což s sebou přineslo řadu znehodnocujících stavebních úprav. V první polovině 20. století, kdy původní palác nesl administrativní funkci, došlo v letech 1927 a 1940 ke dvěma rekonstrukcím, jež napomohly zachování jeho vysoce hodnotné barokní členěné fasády. Válečnými událostmi však byla stavba po roce 1945 natolik poškozena, že se uvažovalo o její asanaci. Nakonec však byla pro svou historickou hodnotu zachována a po zajištění jejího technického stavu v ní od roku 1951 sídlí Veřejná knihovna města Brna (dnešní knihovna Jiřího Mahena).

Historická palácová budova poškozená řadou mladších necitlivých stavebních úprav získala roku 1958 památkovou ochranu. Velkou rekonstrukcí a současně také modernizací knihovničního provozu prošla však až mezi lety 1998–2001. Ta knihovně vtiskla její současnou podobu, jež v sobě propojuje moderně pojatý interiér s původní hmotou a barokním pláštěm. Roku 2014 bylo v jejím podkroví vybudováno nové společenské zázemí.

V posledních letech je postupně rekonstruována a modernizována také celá síť poboček Knihovny Jiřího Mahena. V posledních letech výraznými úpravami prošly zejména pobočky ve Štýřicích, Horních Heršpicích, „Na Křižovatce“, v Bystrci, Husovicích a Medlánkách. Rekonstrukcí prošel také Mahenův památník, který si zachovává autentickou podobu vily s dochovaným původním mobiliářem, ve které spisovatel bydlel až do své smrti.