• 9. 5. 2023
  • Martina Petříková

Udržitelnost v architektuře

Udržitelnost v architektuře

Udržitelnost je nejen v architektuře veliké téma posledních několika let. Byla tedy jasnou volbou pro letošní hlavní téma projektu Open House Europe, jehož jsme jako festival součástí.

Na problematiku udržitelnosti se dá nahlížet dvěma způsoby:

1) Stavba a její koncepce udržitelnosti s ohledem na ekologii a přírodu – tedy volba způsobu zateplení, správy vody, práce s odpadem, výsev přirozených rostlin, orientace budovy v prostoru aj. 
V tomto ohledu je nutné podotknout, že Brno bylo a je známé svou průmyslovou historií. Časem však začaly komplexy chátrat a začaly se vést diskuse, jak naložit s prostorem. Nejznámějšími příklady jsou průmyslové areály Vlněny nebo Zbrojovky. Vlněna již došla své nové podobě a místo tkalcovských stavů zde své zázemí našlo mnoho firem. Centrem nové zástavby vedou travnaté a květinové záhony, o které je celoročně postaráno. U Zbrojovky je proměna obtížnější s ohledem na větší původní zatížení prostoru. Tento areál je rozsáhlý, a i díky blízkosti řeky, nabízí množství záměrů, jak jej propojit s veřejností. Řešení nových objektů se například zabývá tím, jak co nejlépe nakládat s odpady – u kancelářských budov vznikly malé komunitní zahrádky s komposty, recyklace odpadu z budov je pak samozřejmostí. Cílem autorů je nejen nová výstavba, ale i doplnění o zeleň výsadbou stromů a travnatých pásů, které budou v budoucnu sahat až k samému břehu řeky. Dojde tak k nenásilnému propojení s městskou přírodou. A to vše s ohledem na udržitelnost. Přes vodu se nachází DADA Distrikt, čtyřpatrová budova s komunitní zahradou na střeše a promyšleným systémem vodního hospodářství. Na druhou stranu od Zbrojovky směrem do Obřan pak Fandament Architects obývají rekonstruovanou budovu, kde též myslí na udržitelnost na více úrovních. Zajímavostí je jistě tamní včelín. S tímto prvkem se setkáváme i v centru Brna. Své včely má např. Český rozhlas a po desetiletí jej měl i Hotel International, který med nabízel svým hostům.

U nové výstavby je však zapotřebí sledovat také to, jak zatěžuje prostor, co vedlo k samotné výstavbě a jaký je její vztah k okolí. Samozřejmostí je pak přemýšlení o nejrůznějších aspektech, které usnadní správu budov a přilehlých pozemků a ušetří finanční prostředky. Architekti myslí na energie, ať už se jedná o solární panely či ochlazování budov v teplých měsících, na nakládání s odpadem a jeho recyklaci i na množství a kvalitu vody potřebné k provozu. Zeleň je pak nedílnou složkou výsledného projektu. Nejen že nabízí příjemný prostor k odpočinku, jejím funkce spočívá také v ochlazování okolního prostředí.

 

2) 

Stavba a její postavení v prostoru, kde přírodní prvek hrál roli od samého počátku plánování.
U historických budov a budov ze druhé poloviny 20. století se setkáváme s myšlenkou propojení architektury a přírody již od počátku plánování. Příkladem může být Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, jelikož většina zdravotnických zařízení obsahuje i park či zelené pásy, které působí pozitivně na pacienty. V areálu se nachází chráněný vzrostlý platan, který je dominantou a poskytuje příjemné posezení ve stínu. Na zeleném nádvoří u kaple pak pacienti mohou posedět u fontánky či se projít se po stezce "naboso". Celý areál je udržovaný a věnuje se mu péče. V bohunické nemocnici je přístup "přirozenější". Více než s pravidelně udržovanými okrasnými záhony se zde totiž setkáváme se stromy, keři, travnatými pásy.

Lužánecký park je parkem anglického stylu, kde je kladen důraz na přirozenost a procházku "reálnou" krajinou (pro francouzský typ parku jsou charakteristické záhony). Z jedné strany jej lemuje rušná ulice Lidická a z druhé pás historických budov na úpatí Černých Polí. Jednou z nich je i Vila Löw-Beer, jejíž zahrada je konečně opět propojena se zahradou Vily Tugendhat. A právě pohled z druhé ze zmíněných vil míří na lužánecký park, který je dlouhá desetiletí bohatý na vzrostlé dřeviny, vodní prvky, travnaté plochy pro volnočasové aktivity a odpočinek.

V 60. letech 20. století vzniklo dle finského vzoru sídliště Lesná, kde se bloky panelových domů střídají s pásy zeleně a jehož srdcem vede Čertova rokle. Lesná se řadí mezi urbanisticky nejpovedenější československá sídliště své doby a pro svou vzdušnost a zeleň se těší velké oblibě obyvatel dodnes. Jeho dodatečné stavební úpravy a dostavby se týkají spíše jeho okolí a samotnému jádru sídliště se úspěšně vyhýbají. Stejně tak park na Kraví Hoře patří mezi oblíbený vycházkový cíl řady Brňanů a příležitostně slouží k pořádání kulturních akcí, které se v blízkosti planetária a plaveckého bazénu konají během letní sezóny. Přesto se v poslední době hojně diskutuje o možnostech zástavby tohoto volného městského prostoru.

Z historického pohledu se u výstavby věnovala pozornost přirozeným přírodním prvkům, které budovy obklopovaly (ať již vlastní zahrada či přiléhající park), které byly schované uvnitř pro "vlastní" potřebu (vnitrobloky, vlastní zahrady), a ty, které tvořily nedílnou součást konceptu větší zástavby (např. Lesná). 

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!

Mohlo by se vám líbit