Ze všech možných lokalit jsem si vybral právě Soluň – řecké město, které má fakt zajímavou historii! Jasně, Řecko už mám sice projeté, ale vždycky to byla jen ta klasika: válendo u moře. Soluň, to je jiná liga, takže mě hrozně lákalo to prozkoumat.
Co teď dál? Rychlý nákup letenek, najít cool ubytko, sbalit bágl... a frčíme! ✈ „OPEN HOUSE THESSALONIKI 2025“ už volá. Počkat, jak se vlastně dostanu na letiště…?
Koordinace a chaos na Open House Thessaloniki
Pár dní před festivalem jsem se spojil s řeckou koordinátorkou Chrisa přes WhatsApp. Měla nás, mezinárodní dobrovolníky, na starost – a fakt to vzala poctivě! Nejenže nám poskytla všechny důležité informace a rozeslala nám kompletní harmonogramy festivalu, ale ještě ke všemu nám dala na výběr full seznam lokalit, které můžu během Open House prolézt! Chrisa jede!
Do Soluně jsem přiletěl v pátek odpoledne. Jenže zákon schválnosti! Zrovna byla mega špička, takže cesta z letiště do centra trvala téměř hodinu. Rychle jsem se ubytoval, něco málo vybalil a pospíchal na první schůzku. Sešel jsem se s Chrisa a všemi dobrovolníky v útulné řecké kavárně. Probrali jsme program na víkend a byly nám upřesněny lokality, které jsou naše!
Křest ohněm
A POZOR! Pro nás, mezinárodní dobrovolníky, byl připraven speciální program! Celé dopoledne a brzké odpoledne, jak v sobotu, tak i v neděli, budeme provádět zahraniční návštěvníky Open House Thessaloniki 2025 a zbytek dne máme free!
Cože?! Já budu průvodce? Já mám fakt provádět v angličtině?! Skoro jsem se sesypal. Asi chápete, co jsem dělal zbytek pátečního večera, že jo? Jasně, že jo! Šrotil jsem anglické texty o historii mojí první lokality: Baziliky svatého Demetria! Tohle bude tedy nářez. Usnu dnes vůbec??? Mám nervy.
Den D, tedy sobota.
Spal jsem jako mimino, takže rychlá snídaně a frrr ke kostelu. Naštěstí to mám za rohem. A jsem tady. Jejda, první skupina, druhá skupina, třetí skupina a už to raději dál nepočítám. Prndám, kecám, rozhazuju rukama! Do dvou hodin odpoledne jsem si toho užil opravdu dost.
Ale víte co? Teď aspoň vím, jak se anglicky řekne: chrámová loď, křtitelnice, mešita a tuna dalších must-know slovíček. Today mission accomplished. Uff. A jdu šrotit nedělní lokalitu: White Tower. Kde mám ty texty?
Rychlý sešup
Schválně, dejte tip, jak to dopadlo? Cože? Nevíte? OK, tak já vám to prozradím. Ale jenom vám!
Nevím, jestli to byla střevní chřipka nebo co to vlastně bylo, ale v sobotu k večeru mě to totálně semlelo. Nejdřív jsem se začal potit, za chvíli už jsem se klepal jako ratlík zimou… Detaily necháme raději být. Byl jsem rád, že jsem mohl zůstat v posteli. S lítostí jsem se musel omluvit ze sobotního večerního programu a doufal jsem, že v neděli bude líp.
Nebylo. Takže další omluva. A to jsem ty nedělní texty už uměl nazpaměť, fakt že jo! Nakonec jsem kvůli tomu přišel i o nedělní párty pro všechny dobrovolníky.
Domů do Brna... cože? Už?
Takže, check-out Soluň! V pondělí odpoledne jsem tedy frčel domů, kdy už mi bylo jakž takž (dalo se to přežít).
Využil jsem sluníčko, udělal si osobní tour de Soluň a po procházce v centru jsem zamířil k moři. Kolem pobřeží vede pekelně dlouhá, ale fakt luxusní kolonáda. Soluň je navíc opravdu bohatá, co se historie týče! Pamatujte, že tohle město bylo klíčovým bodem Římské a Byzantské říše a na několik století i Osmanské říše. A narodili se zde slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj.
Takhle nabušenou historii na jednom místě jen tak nepotkáte! Všem můžu tohle město jen doporučit. Sice jsem si prožil fakt divoký víkend, ale rozhodně to stálo za to. Go Thessaloniki!
