Městské lázně Zábrdovice

Stavba Městských lázní Zábrdovice byla zahájena v roce 1931 dle návrhu slavného architekta Bohuslava Fuchse. Lázně fungovaly celoročně.

Zábrdovické lázně byly založeny už v roce 1882. Měly tři bazény z cihelného zdiva a plnily se vodou z maličkého náhonu, který protékal posádkovou nemocnicí a vléval se do náhonu Svitavy. V roce 1929 brněnské městské vodárny plánovaly soutěž na novostavbu lázní v místě starých lázní mezi současnou Zábrdovickou a Lazaretní ulicí. Vítězný návrh Bohuslava Fuchse se realizoval v letech 1931-32 s úpravami zadavatele.

V suterénu byly strojovny a technické zázemí. Ve zvýšeném přízemí vodoléčebné oddělení, bazény s teplou a studenou vodou a horkovzdušná a parní lázeň, zařízení fungovala celoročně a byla zásobována léčivým bahnem a vodou z léčebných pramenů v Luhačovicích. Mezipatrem prostupovalo inhalační oddělení s čekárnou. Vstupní hala je prostor s víceramenným schodištěm a dvěma zimními zahradami. Nacházely se zde i místnosti pro holiče a kadeřníky a také restaurace. V patrech byly vanové a sprchové lázně, již pro běžnou denní očistu, protože v době vzniku nebylo vybavení koupelnami ani tekoucí vodou v brněnských domech běžné. Na střeše restaurace na jihovýchodním nároží se nacházela veřejnosti přístupná terasa. V roce 1938 byly zimní zahrady nahrazeny odpočívárnami u vanových lázní.

Někdy před rokem 1963 došlo k významnému zásahu do vzhledu průčelí, původní pásová čtyřdílná jednoduchá ocelová okna byla nahrazena pětidílnými ocelovými okny a předsazeny sklobetonové stěny. Zřejmě kvůli nevyhovující tepelné izolaci a korozi. Skleněná stěna hlavního vstupního průčelí v rozsahu čekáren, odpočíváren a schodišť však zůstala nedotčena.

V současnosti je veřejnosti zpřístupněn pouze venkovní areál jako letní koupaliště a v rámci Open House Brno také vnitřní interiéry.