V Římě jsem byla 22.–26. 5. 2025, přičemž jeden den navíc jsem věnovala poznávání města mimo festival. Navštívila jsem Vatikán, Fontánu di Trevi nebo Forum Romanum.
Na festivalových lokacích jsem působila jako kustodka. Dohlížela jsem na pohyb návštěvníků, aby se drželi vymezených tras a zůstávali se skupinou. Měla jsem proto možnost dát se některými Italy do řeči a představit jim třeba možnost mezinárodní výměny v rámci OPEN HOUSE. Nabídla jsem jim například možnost navštívit příští ročník našeho festivalu a ten nápad se jim moc líbil. Už teď se těším, že na jaře kolegy z Říma přivítáme u nás v Brně!
Jak probíhal můj pobyt na Open House Roma?
V pátek podvečer jsme se setkali s ostatními dobrovolníky z celé Evropy a římským organizačním týmem. Sraz byl v bývalých městských jatkách, které dnes slouží Fakultě architektury jako ateliéry. Každý z nás dostal rozpis tří lokací, kde jsme vždy půl dne působili, čtvrtý půlden patřil volnému objevování Říma.
V sobotu dopoledne jsem byla ve Ville Aurelia, což je výjimečná vila z 19. století, která je veřejnost běžně nepřístupná. Obklopuje ji elegantní francouzská zahrada a jsou z ní k vidění dechberoucí výhledy na Řím.
Odpoledne jsem se přesunula nedaleko Forum Romanum do galerie FOROF, která propojuje archeologii se současným uměním. Výstava byla výrazně konceptuální a odvážná. Ústředním motivem bylo hovínko v nejrůznějších uměleckých interpretacích, které se objevovalo i v nabídce místního gift shopu. Večer následovalo další neformální setkání v prostoru plném ateliérů, lidí a živé atmosféry.
V neděli jsem navštívila byt známého italského umělce Luigiho Serafiniho. Celý prostor si upravil podle vlastního autorského konceptu, čímž vznikl naprosto jedinečný, osobní a místy až surrealistický svět.
V čem se festival lišil od našeho v Brně?
Zvykala jsem si i na římskou realitu: městská hromadná doprava bez jízdních řádů, autobusy, které prostě přijedou, až přijedou, a přístup místních, kteří raději chodí pěšky – členové Open House říkali, že pokud je cesta do třiceti minut, MHD vůbec neřeší.
Návštěvníci přicházeli přesně na rezervovaný čas, dobrovolníci byli vždy na svých místech a plnili úkoly bez improvizací. Jak mi potvrdila členka realizačního týmu zodpovědná za dobrovolníky, téměř neexistovaly žádné výměny směn, přesuny ani absence kvůli nemoci.
Open House Roma na mě udělal velký dojem. I pozdě večer bylo na všech lokacích spoustu lidí a dětí, což krásně dokreslovalo atmosféru města. Už po příjezdu byl festival Open House Roma ve městě dobře vidět: organizátoři zaplnily autobusy, zastávky a plakátovací plochy festivalovými vizuály.
Silným prvkem byl jejich digitální systém: každý návštěvník měl jeden osobní QR kód, se kterým se registroval na všechny prohlídky. Jako kustodka jsem mohla kód jednoduše načíst vlastním telefonem, viděla jsem seznam registrovaných návštěvníků, jejich příchody i absenci.
Součástí systému byl i přehled všech dobrovolníků na dané lokaci včetně telefonních kontaktů, což výrazně usnadňovalo komunikaci a koordinaci. A jako bonus přišel jeden z těch momentů, které se neplánují: úplnou náhodou jsem mimo Vatikán viděla papeže!
Díky Open House Exchange jsem si na festivalu udělala nové přátele
Po celou dobu festivalu jsme zůstávali v kontaktu s organizátory festivalu i dalšími zahraničními dobrovolníky přes společnou WhatsApp skupinu, kde jsme sdíleli zážitky a fotografie. Římský realizační tým byl po celou dobu vstřícný a velmi nápomocný. Díky tomu jsem si v Římě udělala přátele a poznala lidi, se kterými se vždy znovu ráda uvidím.
Stále hledáme nové dobrovolníky pro Open House Brno 2026
Pokud vás láká poznat atmosféru festivalu z druhé strany, staňte se dobrovolníky.