Ingstav

Administrativní a provozní budova národního stavebního podniku Ingstav se bez nejmenších pochyb řadí k nejvýznamnějším realizacím šedesátých let a v podstatě celého poválečného období na území Československa.

Budova postavená v letech 1968-70 pro národní podnik Ingstav je v půdorysu rozdělena na tři samostatné celky: hlavní budovu, ve které byly umístěny kanceláře, brutalistní venkovní požární schodiště a v zadní části komunikační věž, ve které je schodiště, toalety a spisovny. Brněnský architekt Ivan Ruller pojal celou budovu na svou dobu naprosto revolučně. Z hlediska provozu i architektonického řešení. V jednotlivých patrech byly umístěny velkoplošné kanceláře zabírající celé patro, což je dnes poměrně běžná věc a známe ji pod termínem open space, ale v roce 1968 v Československu neobvyklé. Tento formát vycházel ze znalosti dispozice administrativní budovy firmy Baťa ve Zlíně od Vladimíra Karfíka z roku 1938. 

Jednotlivá pracoviště byla od sebe oddělena pouze mobilními paravány, nebo květinovými stěnami. I samo umístění do kontextu okolí je zajímavé. Budova stojí v mírném svahu, takže nejnižší podlaží je od ulice ukryto za travnatým valem a hlavní vstup je umístěn v druhém podlaží a vstupuje se do něj po visuté lávce, kryté železo betonovou markýzou. Nejvyšší patro z půdorysu budovy ustupuje a vytváří střešní terasu. Důležitým prvkem je předběžná fasáda, která je celoprosklená a zavěšená před fasádou první, a působí jako protihluková bariéra. V nárožích jsou skla elegantně zaoblena a celá fasáda působí, jako by se okolo budovy vznášela.

Dřívější sídlo Ingstavu dodnes funguje jako kancelářský objekt, od roku 1993 poskytuje zázemí firmě LCS Business centre. Během porevolučních let však prodělalo celou řadu novodobých úprav. Exteriér budovy a jeho bezprostřední okolí jsou v současnosti přehlceny vizuálním reklamním smogem. Celkové objemové řešení domu, skulpturální betonové schodiště, travertinové obklady přízemí i předsazené komunikační věže však zůstaly zachovány do dnešních dní.