Giskrova vila, zahradní dřevodomek Ernsta Wiesnera a okolí Arnoldovy vily

Nejstarším sousedem Arnoldovi vily, jež je také jednou z prvních vilových staveb ve svahu nad Lužánkami, je Giskrova vila společně s dřevodomkem od Ernsta Wiesnera. Obě vily byly současně postaveny v roce 1862.

Vila původně patřila politikovi Karlu Giskrovi, který byl starostou Brna v období Prusko-rakouské války. Vila z roku 1863 byla postavena podle návrhu významného architekta a stavitele 19. století Josefa Arnolda, který si postavil sousední Arnoldovu vilu, právě procházející památkovou obnovou. Řešení stavby bylo v dispozici i v podobě hlavní strany vily téměř podobné s Kaiserovou vilou. Už v roce 1870 se ale stala nemovitost majetkem rodiny Steinbrecherovy, pro kterou Josef Arnold navrhl skleník. Od roku 1918 ji vlastnili Samuel a Hermine Beranovi, kteří si dali pod vilou postavit i dřevěný zahradní domek.

Dřevodomek, jehož architektem je brněnský velikán Ernst Wiesner, je Wiesnerovou vůbec první brněnskou realizací z roku 1919. Jedná se o dvoupodlažní objekt postavený výhradně ze dřeva, s obdélným půdorysem oživeným polygonální předstupující částí s hlavním obytným prostorem, tzv. Gartensaalem s krbem a dřevěným schodištěm do patra. V přízemí byla také předsíň, kuchyň a WC. V patře se nacházela ložnice rodičů, dcery a pokoj pro služebnictvo. Výrazným prvkem exteriéru domu je ochoz ze tří stran kolem všech místností v patře, s plným dřevěným zábradlím a přiznanou konstrukcí krakorců. Přestože měl dům i topení, nesloužil k trvalému obývání, ale pouze k občasnému rekreačnímu využití.

Současnými obyvateli Giskrovi vily je Ústav geonika z Akademie věd České republiky, který se zaměřuje a zkoumá zemskou kůru. Jeho hlavní činností je vědecký výzkum materiálů zemské kůry indukovaných zejména antropogenní činností.