Filharmonie Brno

Besední dům, v němž sídlí brněnská filharmonie, je jednou z nejvýznamnějších staveb v historickém centru Brna. Tato kulturní svatyně byla mimo jiné působištěm mimořádného skladatele a dirigenta Leoše Janáčka.

Palác v neorenesančním stylu, byl postaven v letech 1871-73. Zpočátku budova sloužila kulturním a společenským potřebám českým národním spolkům ve vnitřním Brně. Sídlil v ní Sokol, Beseda brněnská a jako dvacetiletý zde začal působit také Leoš Janáček. Navrhl jej vídeňský architekt Theophil Hansen ve stejném období, kdy vznikla vídeňská budova spolku Musikverein. Obě budovy mají společný hlavní (Zlatý) sál, který mnozí lidé znají z tradičních novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků. Vídeňský architekt dánského původu je tvůrcem i sousedního Pražákova paláce, Zemské nemocnice na Pekařské, Kleinova paláce a také řady význačných vídeňských staveb. V roce 1996 v brněnském velkém sále obědvala britská královna Alžběta II.

Hned po svém otevření byl Besední dům zaplněn řadou českých národních institucí  (redakce, knihovna, záložna, Sokol, tiskárna aj.), mezi nimiž si časem zajistila vůdčí místo Beseda brněnská jako spolek zasahující svými aktivitami řadu oborů, nejvýrazněji ovšem sborový zpěv. Sál se tedy stal dějištěm dobových besed se smíšeným programem, postupně nabývajících podoby koncertů. Filharmonie Brno dostala Besední dům do správy krátce po svém vzniku, v roce 1957, a po poslední důkladné renovaci v něm má krásné, i když poněkud stísněné sídlo.

S historií Brna je těsně spjatý i balkon v ředitelském salonku. V dobách, kdy byl Besední dům českou tvrzí politického života, měl význam jako řečnická tribuna a 29. října 1918 z něho byl brněnským občanům oznámen vznik samostatné Československé republiky. V druhém patře se nachází hlaholna, tedy zkušebna pěveckého sboru Kantiléna, kterou prošla mimo jiné světoznámá sopranistka a brněnská rodačka Magdalena Kožená. V roce 2023 Besední dům slavil přesně 150 let od svého otevření.