Ředitelka divadla Zdeňka Vlachovská objevila prostory budoucího Divadla BARKA v době, kdy už spolupracovala s Ligou vozíčkářů “Přišla jsem se tehdy s doporučením známého na divadlo podívat. Procházela jsem si jej a technik, co mě v něm provázel, se mi smál, že se tady courám sem tam. A já mu říkám: „Ale tady není žádný schod,” vypráví Zdeňka Vlachovská o úplném začátku bezbariérového divadla. Krom absence schodů ji zaujalo i hluboké jeviště, které je pro pohyb vozíků ideální. Lize vozíčkářů se nápad bezbariérového divadla zamlouval, jelikož už provozovali různé volnočasové aktivity. “Než jsem sem přišla, tak tu působila Hudební fakulta JAMU, která tu provozovala operní studio Komorní operu Miloše Wassenbauera. Dělali tu jen devět představení ročně a trošku to tu nechtěli již provozovat. Liga vozíčkářů zase o ten prostor usilovala, ale hned na začátku neměla žádné prostředky si divadlo vybavit” líčí situaci, která předcházela samotnému vzniku divadla ředitelka Vlachovská. Nakonec došlo k dohodě. JAMU BARCE přenechala divadelní vybavení a na oplátku zde mohla nadále zkoušet a hrát svá studentská operní představení.
BARKA by se dala zjednodušeně popsat tématem letošního Open House Brno – přístupnost a inkluze. Je totiž nejen bezbariérová, ale představuje taktéž domov řady divadelních souborů. Vystupují tu amatérské, poloprofesionální, a hlavně integrované soubory, ve kterých společně vystupují zdraví a handicapovaní lidé. BARKA je působištěm například Divadla Járy Pokojského, které angažuje herce s tělesným postižením a funguje pod hlavičkou Archa community. Má tu své zázemí také Divadélko Fortel, ve kterém vystupují nevidomí a vidící herci nebo také Divadlo Aldente, které sdružuje herce s Downovým syndromem a profesionální herce. Celkově slouží zázemí BARKY zhruba čtyřiceti souborům ročně. Celoroční provoz amatérského alternativního divadelního prostoru umožňuje realizovat během roku téměř sto představení a na patnáct set hodin zkoušek. Ročně divadlo navštíví průměrně 9 000 diváků.
Pro návštěvníky vede do divadla cesta z ulice Svatopluka Čecha skrze vstupní prosklené foyer. Na ni pak navazuje chodba, která prochází za hledištěm a propojuje tak šatnu, malý bar, toalety a samozřejmě oba vstupy do hlediště každý z jedné strany. Součástí divadelních prostor je i technická místnost za hledištěm, ze které se ovládá osvětlení a zvuk. Samotný sál dokáže pojmout 150 diváků. V centru dění se pak nachází jeviště o rozměru 9×9 metrů. Netradičně velké jeviště je dílem již zmíněného operního režiséra Wasserbauera, který jej nechal rozšířit a vybudovat pod ním orchestřiště. “Tady je třetí největší orchestřiště v Brně 12x6metrů, to je docela překvapivé na to, jak jsme maličké divadlo. On (M. Wasserbauer pozn. autora) totiž přesně věděl co má přistavět, aby se sem vešlo 40 muzikantů a mohli hrát operu,” přibližuje detaily Zdeňka Vlachovská. “A toto je hodně zásadní i pro nás, protože kdyby to jeviště Wasserbauer neudělal, tak by mě asi nenapadlo BARKU založit.” Pod jevištěm se kromě orchestřiště nachází i další místnosti, které slouží jako sklady rekvizit a kostýmů. Ostatně ke stejnému účelu slouží i orchestřiště, když zrovna není využíváno hudebníky. “Tenhle sál má ještě jednu výhodu v nevýhodě, to že nemá provaziště, protože nad námi je kostel. To nás sice technicky omezuje, ale je to velká výhoda pro akustiku divadla. Tohle divadlo umluví i malé dítě,” přidává další zajímavost Zdeňka Vlachovská. Za jevištěm pak vede chodba, kde se nachází šatny a toalety pro herce, a dvě kanceláře, a také dveře na malý dvorek, ze kterého vede plechovými vraty východ do ulice Charvátská. Celé divadlo se dá projít bez jediného schodu.
Výhledově je v plánu přístavba na místo stávající proluky na hereckými šatnami. Zatím je však podle ředitelky divadla víc variant podoby i využití přístavby a není jisté, jak tento plán dopadne. Jisté ale je, že letos v říjnu divadlo BARKA oslaví 30 let od svého založení a oslavy budou mít podobu 10. ročníku festivalu integrované tvorby FESTin. Kromě domácích souboru vystoupí i soubory z jiných měst a některé divadelní soubory připravují premiéry svých představení právě na tento festival.
Autor: Filip Zikmund
Fotografie: Pavel Gurka
Editorka: Šárka Bahounková
Pořízeno za finanční podpory Stautárního města Brna v programu Kreativní Brno.
