Bauerův zámeček, Veletrhy Brno

Klasicistní zámek z 1. poloviny 19. století, jehož interiéry byly kolem r. 1925 upraveny světoznámým tvůrcem Adolfem Loosem pro Viktora Bauera, majitele cukrovaru rozkládajícího se na území budoucího výstaviště. Zajímavostí místa je například i fakt, že přilehlý velodrom, resp. původní hliněnou cyklistickou dráhu zprovoznil původní majitel pozemků výstaviště, Viktor Bauer už v roce 1889.

Příchod od hlavního vstupu na výstaviště nebo od 4. brány BVV v ulici Křížkovského. S průkazem ZTP možný vjezd do areálu přímo k budově Bauerova zámečku.

Světoběžník Jaroslav Josef Polívka na brněnském výstavišti
Přednáška s procházkou, 18. května v 15.00, Bauerův zámeček, areál výstaviště, vstup přes služební vchod BVV pod schody u tramvajové zastávky Výstaviště-Hlavní vstup
Ladislav Zikmund-Lender
Pořádá Dům umění města v rámci projektu Brněnský architektonický manuál
Architekt a inženýr Jaroslav Josef Polívka (1886−1960), který později proslul jako dlouholetý inženýr Franka Lloyda Wrighta a spolupracovník Eduarda Torrojy, zanechal v areálu nového výstaviště u příležitosti Výstavy soudobé kultury v roce 1928 soubor pěti realizací. Ze všech staveb už dodnes existuje jen jedna: dům Svazu čsl. díla. Po přednášce v prostorách Bauerova zámečku (zmíníme i kuriózní spojitost Jaroslava J. Polívky a Adolfa Loose) bude následovat procházka po místech, kde Polívkovy realizace stávaly. Polívka v Brně spolupracoval s Josefem Havlíčkem, Karlem Honzíkem, Ladislavem Žákem či Hanou Kučerovou-Záverskou a měl zde na přelomu 20. a 30. let i pobočku své kanceláře.

Foto: Jaroslav J. Polívka, Mauzoleum M. R. Štefánika, 1928, zdroj dobový tisk

Výstaviště v Evropě
Přednáška Lenky Štěpánkové, architektky BVV, 18. května v 18.00, Bauerův zámeček, areál výstaviště, vstup přes služební vchod BVV pod schody u tramvajové zastávky Výstaviště-Hlavní vstup
Pořádá Dům umění města v rámci projektu Brněnský architektonický manuál
Ve vývoji veletržního výstavnictví v Evropě ve 20. století představovala důležitou etapu meziválečná léta, kdy kromě řady výstavních společností vzniklo také mnoho nových moderních veletržních areálů. Přednáška architektky brněnského výstaviště, Lenky Štěpánkové, přibližuje nejvýznamnější evropská výstaviště z tohoto období, okolnosti jejich vzniku i jejich současnou podobu. Se svou dlouhou tradicí pořádání veletrhů a dochovanou funkcionalistickou výstavní architekturou se dnes Brno a Praha řadí po bok nejznámějších veletržních měst v Evropě, jakými jsou například Milán, Lipsko, Paříž, Barcelona, Kolín nad Rýnem, Brusel, Poznaň nebo Lyon.

Foto: Pohled na areál brněnského výstaviště, 2018, M. Dvořáková